KŘEST
Křest je první a základní svátostí. Přijímá jej ten, kdo uvěřil v Ježíše Krista jako Božího Syna. Křtem se člověk stává křesťanem.
Ježíš v evangeliu sv. Jana říká:
„Nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží.“ (Jan 3,3)
Ve křtu se člověk rodí pro Boha, kterého přijímá vírou do života, říká Bohu své ano a směřuje k věčnému životu. Bůh při křtu odpouští všechny hříchy, které do té doby člověk napáchal. Také se křtem člověk zbaví tzv. dědičného hříchu a může zažít radost z toho, že se stal dítětem Božím a smí k Bohu volat slovy „Otče náš…“ (Mt 6,9n)
Další myšlenky ke křtu z Bible:
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16)
„Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.“ (Mk 16,16)
„Bůh chce, aby všichni lidé došli spásy a poznali pravdu.“ (srov. 1Tim 2,4)
Ježíš nakonec dává příkaz svým učedníkům:
„Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku.“ (Mt 28,19-20)
Proto církev v Ježíšově jménu křtí, učí i koná misie.
Křest malých dětí (do 6 let)
Se křtem dítěte se nemá zbytečně dlouho otálet, aby již od malička mohlo dítě žít v Boží milosti. Protože se dítě ještě samo nemůže rozhodnout pro víru a Boha a rozhodují za něj rodiče vlastně ve všem, tak také rodiče se při křtu zaručují spolu s kmotry, že budou dítě vychovávat ve víře, učit se modlit, znát desatero a vůbec vést dítě v křesťanském duchu výchovy. Proto alespoň jeden z rodičů musí být pokřtěným katolíkem. Pokud není, může se sám na křest připravit i jako dospělý.
Na křest dětí se rodiče připravují na faře při setkání s knězem (obvykle 2–3 hodinová setkání). Termín setkání se v našich farnostech domlouvá individuálně.
Křest dětí (od 7 do 13 let)
Dítě je již schopné některé pravdy víry chápat, umí se samostatně modlit, umí vyjádřit, že věří v Boha. Proto se příprava na křest týká rodičů (protože jej stále vychovávají) i dítěte. Dítě obvykle navštěvuje hodiny náboženství, kde se dozvídá základy víry, ale také zažívá společenství věřících dětí.
Křest starších dětí a dospělých (od 14 let)
Věřící člověk ve 14 letech se na křest připravuje již bez rodičů, protože je schopen sám svou víru žít a svůj život podle ní utvářet. Pokud se člověk rozhodne stát se křesťanem, připravuje se na velký krok přijetí křtu asi jeden až dva roky, kdy postupně poznává pravdy víry a hlavně Boha jako takového. Není na závadu, když takový člověk přijde a ještě neví, jestli doopravdy věří. Víru lze v člověku probudit, protože každý ji ze své podstaty v sobě má – jen bývá zaměřena chybným směrem. Mnozí takto hledají dlouhá léta, než se rozhodnou pro víru v Boha a následně pro křest.
Kmotr
Kmotr se při křtu přede všemi zaručuje, že bude rodičům v křesťanské výchově pomáhat. Celoživotním úkolem kmotra je, že se za svého kmotřence modlí. Kmotr musí být pokřtěným katolíkem živé víry. Kmotrem se může stát křesťan od 16 let, měl by být biřmovaný a rozhodně schopný službu kmotra zastat.
Středem obřadu křtu je zřeknutí se zlého a vyznání víry v trojjediného Boha. Vrcholem jsou slova, při kterých se svátost uskutečňuje. Kněz (nebo jáhen či biskup) třikrát lije vodu na hlavu (nebo třikrát ponořuje), osloví křtěného a říká: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“