Bělá pod Bezdězem

Děkanský kostel Povýšení sv. Kříže

Hlavní kostel bělské farnosti byl založen současně s městem v prvních desetiletích 14. století. Z této doby je dodnes zachován presbytář se sakristií a v půdoryse i ostatní části stavby (loď a věž), které však byly upraveny po požáru r. 1635. Presbytář je sklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a v závěru paprsčitě, loď kostela je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Architektonicky hodnotný prostor sakristie je sklenut čtyřmi poli křížové žebrové klenby na střední pilíř a konzoly. Vnitřní zařízení kostela je barokní, upravené a doplněné na sklonku 19. století. Ve vnější zdi kostela je zazděno několik starých náhrobků bělských měšťanů a kněží ze 17.-19. století.

Kolem kostela se rozkládá starý bělský hřbitov se zajímavými sepulchrálními památkami. Po necitlivých zásazích ve 2. polovině 20. století zde zůstala jen část původních náhrobků. Mezi nimi je významný pomník Dr. Emanuela Purkyně, učitele přírodních věd na někdejší lesnické škole v Bělé, která byla první svého druhu v tehdejším Rakousko-Uhersku. Za zmínku stojí také pozdně empírová hrobka MUDr. Josefa Tieftrunka, osobního lékaře císaře Ferdinanda Dobrotivého a dobrodince zdejšího kostela.

Na prostranství před kostelem stojí pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého s latinským chronogramem, hlásajícím, že ji nechal roku 1722 postavit bělský farář Václav Vít Ignác Cippel.

Do obvodu farnosti Bělá pod Bezdězem náleží obce a osady: Bělá pod Bezdězem s farním kostelem Povýšení sv. Kříže, s bývalým klášterním kostelem sv. Václava a se zámeckou kaplí sv. Josefa, dále Březinka, Čistá s filiálním kostelem sv. Vavřince, Hlínoviště, Plužná, Podolí, Vazačka a Vrchbělá.

Poutní slavnost v tomto kostele se koná vždy v neděli v blízkosti svátku Povýšení sv. Kříže (14. září) od 10,00 hodin.

Klášterní kostel sv. Václava

Spolu s nově vysazeným městem byl v polovině 14. století založen i augustiniánský klášter s kostelem sv. Václava. Dnešní podoba celého areálu je až z doby barokní, kdy po polovině 17. století došlo k novostavbě klášterních budov a v letech 1708-1712 k nim byl připojen i nově vystavený kostel. Je to jednolodní obdélná stavba s půlkruhově uzavřeným presbytářem a hranolovou věží po jižní straně průčelí. S klášterem je na severu kostel spojen prostorami sakristie a tzv. Černé kaple, zasvěcené sv. Mikuláši Tolentinskému.

Vnitřní vybavení kostela je barokní z 18. století. Augustiniánští řeholníci zde působili až do roku 1950 a i dnes udržuje bělská farnost s jejich pražskou komunitou přátelství, jehož plody jsou i příležitostné vzájemné poutní návštěvy.

Poutní slavnost se v tomto kostele koná v blízkosti svátku sv. Václava, tedy 28. září v 10,00 hodin.

Zámecká kaple sv. Josefa

Součástí bělského zámku, vzniklého raně barokní přestavbou někdejší středověké tvrze, je kaple sv. Josefa, nad jejímž vstupním portálem je vytesán letopočet 1629. Ten upomíná na zakladatelský čin Albrechta z Valdštejna, který kapli nechal postavit a původně ji zasvětil úctě sv. evangelisty Marka. Někdy na počátku 18. století pak bylo patrocinium kaple změněno na dnešní svatojosefské. Celý zámek včetně kaple je majetkem Města Bělá pod Bezdězem, s jehož laskavým svolením, jakož i s významnou podporou bělského muzea, které v zámku sídlí, zde v posledním desetiletí znovu ožila tradice pravidelných bohoslužeb.

Poutní slavnost v bělské zámecké kapli se koná v blízkosti svátku sv. Josefa, 19. března. Každoročně zde oslavujeme i svátek sv. Josefa Dělníka, připadající na 1. květen.