Bořejov: kostel sv. Jakuba

V Bořejově je známa farnost od roku 1352. Tehdy platil zdejší farář 3 groše papežského desátku. Ke zdejšímu kostelu prezentovali nejdříve (1358 – 63) vladykové z Bořejova (Zdeněk Chlumáč z Bořejova), později držitelé blízkého hradu Housky, jejichž leníky možná zdejší vladykové byli. Z doby předhusitské známe i několik jmen zdejších plebánů, o posledním z nich je zmínka k roku 1427. Pak se pravděpodobně Bořejov stal farností utrakvistickou. Podle místní tradice tu byl dřevěný kostelík, patřící jakožto filiální k farnosti pod hradem Bezdězem. Skutečně je doloženo, že Bořejov patřil k Bezdězu do roku 1679 a poté (do r. 1724) k farnosti Kruh. Roku 1699 byly založeny bořejovské matriky a brzy poté dal patron – hrabě Kounic – postavit nový kamenný kostel (na křtitelnici byl letopočet 1703). V letech 1725 – 27 byla postavena farní budova a byl ustanoven první bořejovský farář. Farní kronika (dnes nezvěstná) byla založena roku 1828 a její záznamy sahaly zpětně až k roku 1700. Pravděpodobně v 1. polovině 19. století zde také bylo zřízeno kaplanské místo, které však bylo obsazováno jen do roku 1859.

Do historického obvodu farnosti patřil kromě samotného Bořejova patřil Ždírec, Ždírecký důl, Tubož, Blatce, Blatečky, Korce, Vlkov, Plešivec, Houska, Kbelsko a samoty Palác, Tubožský dvůr, Gamberg, Pfeiferberg, Sandberg, Gömmerschreiterberg, Matreiberg, Nechutnov a Schlosserberg.

Kostel sv. Jakuba v Bořejově je ve své dnešní podobě jednolodní obdélná barokní stavba z roku 1703, zakončená trojboce uzavřeným presbytářem (patrně ještě středověkého původu). Před západním průčelím byla roku 1825 zbudována hranolová věž. Zařízení kostela bylo (až na torza oltářů) rozkradeno či zdevastováno po roce 1990. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Jakubovi, postranní oltáře sv. Františkovi z Assisi a sv. Rodině. Od roku 2003 je interiér kostela postupně vybavován novou malířskou výzdobou, na níž se podílí ak. mal. Aleš Krejča a ak. mal. Vendula Císařovská. Z původních barokních varhan, opravených roku 1884, je dochována část skříně, nový nástroj  zde na počátku 20. století postavila pražská varhanářská firma Rejna a Černý. Věžní hodiny byly pořízeny roku 1868. Na věži kostela visely dále 3 zvony z 18. století, které vzaly za své rekvizicemi v 1. a 2. světové válce. Místo nich zde dodnes visí malý železný zvonek.

Poutní slavnost v Bořejově se koná vždy v sobotu v blízkosti svátku sv. apoštola Jakuba (25. červenec) v 10,00 hodin.

V nedalekém Ždírci stojí kaple sv. Jana Křtitele z roku 1861, postavená na místě, kde dříve stával dřevěný kříž s vyobrazením Krista, malovaném na plechu.

V blízkosti Ždíreckého dolu je dochován skalní výklenek, kde býval na plechu malovaný obraz sv. Jana Křtitele (obnoven r. 2005); opodál jsou ve skále vytesané zbytky kaple Božího Hrobu z roku 1774.

U obce Korce, při cestě na Korecký vrch, byla roku 1838 postavena křížová cesta, sestávající ze čtrnácti zastavení, na vrcholu pak byl vztyčen železný kříž se sochami P. Marie, sv. Jana Evangelisty a sv. Maří Magdalény (vše vandalsky zničeno v 50. letech 20. století). V samotné obci byl u čp. 20 kříž s obrazem sv. Prokopa v podstavci, druhý kříž z roku 1878 u školy a tři malé kapličky, zasvěcené sv. Floriánu, Prokopu a Janu Nepomuckému. Na cestě k Dubé stávala Boží muka s vyobrazením Panny Marie Montserratské.

V osadě Plešivec stojí kaplička sv. Jana a Pavla. Obec Blatce zdobí výklenková kaplička Nejsv. Trojice s malbou Venduly Císařovské a železný kříž na cestě k Rovnému. V dolní části Blatců najdeme tzv. Žlutý kámen – skalní výklenek s dřevěným křížem z roku 1747, obnoveným v roce 2012. O Květné neděli odtud každoročně vychází průvod, směřující k bohoslužbě do kostela v Bořejově.

Pozoruhodným sakrálním prostorem v bořejovské farnosti je též hradní kaple sv. Michaela na Housce, prostupující výškově dvě patra. Je jednolodní s polygonálním závěrem. Původní gotická křížová klenba byla nahrazena v době renesance klenbou dnešní. Na všech stěnách se dochovaly ve dvou vrstvách nástěnné malby, objevené při opravě hradu v letech 1928 – 29. Spodní vrstva je z 1. pol. 14. století, vrchní z počátku 15. století. V obci byla dále socha sv. Jana Nepomuckého, v předhradí  socha sv. Ludmily z roku 1756 a na zámeckém vrchu nepatrné zbytky základů kostelíka Nejsvětější Trojice, zbořeného roku 1830. Krásnou památkou, dokumentující zbožnost našich předků je též tzv. Luňákova kaple – trojboká stavbička, stojící v těsné blízkosti Housky a obnovená v letech 2004-2005. Do jednotlivých výklenků namalovala ak. mal. Vendula Císařovská historicky zakotvené výjevy Nejsvětější Trojice, sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.