Žďár: kaple Nejsvětější Trojice

Jméno Žďár, se kterým se v Čechách setkáváme i na mnoha jiných místech, napovídá, že obec stojí na místě, které vzniklo vypálením lesa. V historických listinách se Žďár poprvé připomíná k roku 1376. Tehdy vedli jeho obyvatelé spolu s obyvateli sousední vsi Kruhu spor se zemanem Divišem z Kruhu ohledně údolí, rozkládajícího se mezi oběma obcemi. Tento spor ukončil soud v Bělé pod Bezdězem 2. května téhož roku vzájemným vyrovnáním. Žďár totiž jakožto příslušenství bezdězského panství podléhal soudu i hrdelnímu právu města Bělé. To dokazuje i další zpráva z roku 1418, kdy ves Žďár připlácela 21 grošů bělskému katovi.

Ve Žďáru bývalo kdysi také samostatné zemanské sídlo (tvrz), a to v dolní části obce. Z obyvatel této tvrze známe pouze Svacha (Sviecho) ze Žďáru, který se roku 1417 velkou měrou podílel na tom, aby při farním kostele v Kruhu mohl vedle faráře působit i jeho pomocník – kaplan. Již v nejstarších dobách tak máme doloženo, že ves Žďár patřila do obvodu farnosti Kruh.

Roku 1627 poukázal Albrecht z Valdštejna roční zisk z obce Žďáru augustiniánům, sídlícím na hradě Bezdězu. Suma činila 42 kop a 46 grošů. Roku 1713, kdy obec stále patřila k bezdězskému, respektive dokskému panství, zde bylo 25 stálých obyvatel.

K obci patřila také cihelna v samotě Končiny, dále hájovna vzdálená čtvrt hodiny chůze východním směrem a dva strážní domky při železniční trati z Bakova do České Lípy. Vodu čerpali žďárští ze dvou obecních studen, z nichž jedna byla více než 60 metrů hluboká. Dešťová voda byla sváděna do rybníka v dolní části obce.

Stavební typ chalup stejně jako leckteré zdejší staré místní a pomístné názvy (Líska, Končiny, Horka) dosvědčují, že obec byla dlouhou dobu osídlena českými obyvateli. K poněmčení došlo pravděpodobně v průběhu 18. či snad až na počátku 19. století. Roku 1910 zde bylo 54 domů a 280 obyvatel, z toho pouze jediný Čech. Roku 1940 bylo ve Žďáru 254 obyvatel, z toho 252 katolíků a 2 nekatolíci. 13. ledna 1866 byla obec stižena krupobitím, o dva roky později pak (1868) požárem.

Uprostřed horní části Žďáru stojí na návsi kaple Nejsvětější Trojice, postavená nákladem obce roku 1784. Dotační listina této kaple je datována 12. 5. 1784.

Kaple je obdélná stavba s půlkruhovým závěrem. Průčelí zdobí štít s výklenkem, v němž bývala socha Panny Marie s Ježíškem. K původnímu vnitřnímu zařízení kaple patřil oltář, který sem roku 1786 zakoupil kružský farář Václav Martin Růžek z kaple zrušeného kláštera benediktinů na hradě Bezdězu. Oltář byl datován letopočtem 1710 a byl na něm obraz Nanebevzetí Panny Marie. Farář Růžek také žďárskou kapli v září roku 1786 vysvětil. K dalšímu vnitřnímu zařízení patřila socha Panny Marie - Immaculaty a  dvě sošky andílků - světlonošů z poloviny 18. století. Veškerá tato vnitřní výbava však zanikla ve druhé polovině 20. století, kdy se do špatného stavu dostala i sama stavba kaple. Ta se dočkala důkladné obnovy na počátku 90. let a poté byla také znovu posvěcena Mons. M. Bezděkem, kanovníkem a generálním vikářem litoměřické diecéze. Dnešní zařízení kaple je již mnohem prostší - nad původním kamenným oltářním stolem visí kříž s Kristem a po stranách jsou dva obrazy, znázorňující Pannu Marii a archanděla Gabriela při Zvěstování Páně. Od podzimu roku 2001 se v kapli opět konají i bohoslužby, a to vždy první pátek v březnu, červnu, září a prosinci v 18 hodin.

V sousedství kaple stojí budova bývalé jednotřídní školy, kterou zdejší obec postavila roku 1826.

V tzv. Dolním Žďáru stojí litý kříž na kamenném podstavci. Jeho popis podáváme tak, jak jej líčí zpráva z 2. listopadu 1865: „Železný kříž s pozlaceným Kristem, na kamenném podstavci, okolo železná ohrádka, před křížem kámen jako klekátko; stojí u obecního rybníka ve Žďáru, na cestě ze Žďáru k Lukám, Oknům a Bezdězu.“ Nechal jej postavit Jiří Laurich  ze Žďáru čp. 17. Kříž byl slavnostně posvěcen 22. října 1865.  Před svěcením bylo kázání, po svěcení pak litanie k tajemství utrpení a smrti Ježíše Krista a požehnání s pacifikálem (ostatkovým křížem). U tohoto kříže se také konávala zastavení při procesích a o prosebných dnech.