Datum Velikonoc
Texty byly se svolením převzaty a částečně upraveny z www.vira.cz.
Datum Velikonoc se řídí datem prvního jarního úplňku. Neděle velikonoční je vždy po prvním jarním úplňku. Datum kolísá od 22.3. do 25.4.
Velikonoce - slavnost vzkříšení Krista je vrcholem liturgického církevního roku. Vyvinuly se z židovského tradice, svátku pesach, který se slaví 14. a 15. dne měsíce nisanu podle židovského kalendáře. Tato židovská tradice byla spojena se dvěma svátky, které souvisejí s obnovou přírody. Prvním z nich byl svátek pastevecký - na jaře se rodí nová zvířata. Druhým byl svátek zemědělský, který je spojen s nekvašenými chleby a pálením prvního snopu úrody. Pro pastevce i zemědělce byl první jarní úplněk začátkem nového roku, a tedy i nového života.
Židé pak před cca 3500 lety dali svátku jara nový význam svátkem Paschy: oslavou vyvedení židovského národa z egyptského otroctví.
V rané církvi se slavily zprvu v den židovského svátku. Ještě dnes se považuje křesťanská slavnost velikonoční noci také za vzpomínku na starou smlouvu.
Koncil nicejský (325) určil po delším sporu datum Velikonoc na neděli po prvním jarním úplňku (po 21. březnu). Tak se oddělily od židovského kalendáře. Dnes se diskutuje o stálejším termínu Velikonoc.
Současný význam pak Velikonoce dostaly Kristovou smrtí a zmrtvýchvstáním přede dvěma tisíci lety: láska a život jsou silnější než smrt. Hrob není konečnou stanicí života. Pouta, která brání našemu životu, se rozvazují. Skrze vzkříšení objevujeme nový život.
Slavnost vzkříšení začíná velikonoční vigilií na Bílou sobotu večer, resp. v noci. O velikonoční vigilii se světí křestní voda a věřící obnovují křestní slib; v mnoha církevních obcích se křtí dospělí, kteří se připravovali na křest. V neděli (Hod Boží velikonoční) pokračuje a vrcholí slavnost Zmrtvýchvstání Páně druhou slavnou mší.
Velikonocům předchází čtyřicetidenní přípravná doba - tzv. Postní doba.